Se zakázkou na slaměnou střechu příliš zákazníků popravdě nepřijde. Skutečný odborník je však schopný se popasovat i se zakázkou, která vyžaduje použití netradičních materiálů, jako jsou právě došky. A ta může dopadnout více než dobře, jak o tom svědčí například střecha v Centru Slováckých tradic ve skanzenu Modrá, která získala ocenění jako Stavba zlínského kraje.

Překvapivě dobrý materiál
Právě sláma je přitom tou nejstarší střešní krytinou, která se u nás používala u lidových staveb. Opomenout bychom neměly také ekologický dopad. Věděli jste, že polovina oxidu uhličitého se vyprodukuje při výrobě stavebních hmot? Sláma také kupodivu není hořlavým materiálem. Pokud je totiž napěchovaná do balíku, nemá kyslík na to, aby zahořela. Je odolná jak proti vodě, tak proti hlodavcům. Bohužel, špatné životní prostředí má na slaměné střechy neblahý vliv. Dnes vydrží došková střecha zhruba dvacet let, dříve, kdy nepadal kyselý déšť, to bylo až padesát let. Vedle slámy se hlavně na Slovensku používal rákos, o rákosovou střechu je ale třeba lépe pečovat a častěji než střechu doškovou ji také doplňovat.

Výroba došku trvá měsíc
Výroba slaměných došků začíná přípravou materiálu. Na ten se používá skutečně sláma, jejíž příprava trvá zhruba měsíc, instalace došek pak pouhý týden. Obilí na stavbu střechy je třeba posekat speciálním nástrojem, je třeba si vybrat to nejkvalitnější. Dále je třeba obilí pořádně vymlátit a získat tak dlouhá neporušená stébla. Posledním krokem je výroba samotného došku a vázání stébel.

Dejte šanci doškům
Jak vidíte, tradiční materiály není třeba zavrhovat. Je jasné, že na svůj dům tuto krytinu použije asi málokdo, ale třeba na tradičních chalupách si své místo jistě zaslouží.

10. srpna 2016